Ptáčí chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění ptáků způsobené chřipkovými viry typu A. Nejčastěji postihuje drůbež, jako jsou slepice, krůty nebo kachny. U ptáků se projevuje jako vysoká úmrtnost, snížení snášky, dýchací potíže, otoky na hlavě, kulhání nebo ztráta chuti k jídlu. Nemoc se mezi ptáky šíří vzduchem, trusem nebo kontaminovanými předměty. Některé kmeny viru ptáčí chřipky mohou infikovat, kde se projevují obvyklými chřipkovými příznaky jako horečka, kašel, bolesti kloubů nebo svalů. Ačkoli přenos z člověka na člověka je vzácný, panují obavy z mutace viru, která by mohla způsobit pandemii.

Historie ptáčí chřipky

První výskyt ptáčí chřipky u drůbeže byl zaznamenán v roce 1878 v Itálii. Virus se pak několik desetiletí neobjevoval. K dalšímu propuknutí došlo v roce 1959 v Jižní Africe a Skotsku. Od té doby se virus ptáčí chřipky začal objevovat pravidelně. Významná ohniska nákazy se objevila například v roce 1983 v Pensylvánii ve Spojených státech amerických, v roce 1994 v Mexiku, v roce 1997 v Hongkongu, v letech 2003-2006 v jihovýchodní Asii nebo v roce 2005 v Rusku a Turecku. Největší pandemie propukla v letech 2006-2011, kdy se nákaza rozšířila z jihovýchodní Asie do Evropy, Afriky a Severní Ameriky. Ohniska se objevovala především u volně žijícího ptactva, ale také na domácích drůbežích farmách.

Jak se šíří

Ptačí chřipka se šíří především kontaktem s infikovanými zvířaty či ptáky. Nejčastěji k přenosu přímým kontaktem s infikovaným ptactvem, například při porážce drůbeže. druhým způsobem přenosu je kontakt s infikovanými sekrety či výkaly nemocných zvířat.

Ptačí chřipka se může přenášet i vzduchem kapénkami, podobně jako sezónní chřipka. K tomu dochází při kání či kašli infikované osoby. Virus se pak může dostat do několika cest dalších lidí. Tento způsob přenosu je však méně častý.

nákazy jsou největší při přímém a dlouhodobějším kontaktu s rizikovými nemocnými ptáky. Obyčejné konzumování vajec či masa zdravé drůbeže není nebezpečné. Riziko přenosu hrozí až při zpracování masa nemocných ptáků.

Rizika pro člověka

Ptačí chřipka může být nebezpečná i pro lidi, přestože se mezi lidmi šíří vzácně. Přenos z člověka na člověka je obtížný a vyžaduje těsný a dlouhodobý kontakt.

Mezi možné příznaky onemocnění patří horečka, kašel, bolest v krku, potíže s dýcháním závažné respirační problémy. Nemoc může rychle progredovat do zánětu plic, syndromu respirační tísně a multiorgánového selhání. úmrtí se udává kolem 60%, ale záleží na konkrétním subtypu viru. Vysoká úmrtnost byla zaznamenána především u kmene H5N1.

Prevence a včasná léčba antivirovými léky jsou klíčové pro přežití nákazy. Ohroženy jsou zejména osoby s oslabeným imunitním systémem. Ptačí chřipka si vyžádala již stovky lidských životů, především v jihovýchodní Asii.

Prevence

Abychom zabránili šíření ptačích chřipky, je důležité dodržovat preventivní opatření. Mezi nejdůležitější patří:

Očkování

• Pravidelné očkování drůbeže na farmách je zásadní. Pomáhá bránit šíření nemoci mezi drůbeží a snižuje riziko přenosu na člověka. Vakcíny proti ptačí chřipce se neustále vyvíjejí, aby byly účinné proti novým kmenům viru.

• Očkování lidí proti sezónní chřipce také pomáhá. Zvyšuje imunitu a snižuje pravděpodobnost smíšení virů ptačích a sezónních chřipek v těle člověka. Vývoj vakcíny přímo proti ptačí chřipce pro lidi stále probíhají.

Hygiena

• Důležité je dodržovat zásady osobní hygieny, jako časté mytí rukou a nedotýkat se obličeje neumytýma rukama.

• Při manipulaci s drůbeží je nutné používat ochranné pomůcky jako rukavice, oděvy a respirátor.

• Drůbeží produkty je třeba tepelně upravovat. Virus ptačí chřipky je citlivý na teplo a hyne při teplotě nad 70°C.

• Je potřeba udržovat čistotu klecí a prostor, kde je chována drůbež. Pravidelný a dezinfekce snižující množství úklidu viru.

Pokud budeme dodržovat správnou hygienu, můžeme výrazně snížit riziko šíření ptačích chřipek. Je důležité v tomto ohledu edukovat jak chovatele, tak široká veřejnost.

Situace v ČR

V posledních letech bylo v České republice zaznamenáno několik ohnisek ptačích chřipek. V roce 2007 bylo evidováno 14 ohnisek, převážně na jižní Moravě. V roce 2017 pak propuklo ohnisko na Zlínsku, kde bylo utraceno přes 6 tisíc kusů drůbeže.

Největší epidemie ptačích chřipky v novodobé historii Česka ale propukla na začátku roku 2023. Od ledna do března bylo zaznamenáno více než 120 ohnisek nákazy napříč celou republikou. Nejhůře zasaženými oblastmi byly jižní Morava, Vysočina a střední Čechy. Bylo utraceno přes 1,5 milionu kusů drůbeže. Epidemie si vyžádala nejen obrovské ekonomické ztráty, ale představovala i výrazné riziko přenosu na člověka.

Mezi další šíření nákazy patří především chovy rizikové drůbeže a volně žijící ptáci. Je potřeba důsledně dodržovat preventivní opatření, aby nedocházelo k dalším ohniskům. Klíčové je zejména zamezit kontaktu divokých ptáků s domácí drůbeží a dobrou zoohygienou v chovech. Situace v ČR je stále velmi vážná a vyžaduje pozornost jak ze strany chovatelů, tak úřadů.

Opatření v ČR

V České republice probíhá intenzivní sledování výskytu ptačích chřipek. Státní veterinární správa provádí cílený monitoring chovů drůbeže a volně žijícího ptactva. Při zjištění ohniska nákazy jsou zavedena plošná ochranná a zdolávací opatření.

Mezi plošná opatření patří:

• Stanovení ochranného pásu kolem ohniska nákazy, kde platí přísná veterinární opatření.

• Usmrcení drůbeže v ohnisku nákazy a její neškodné odstranění.

• Zákaz přemísťování drůbeže z ochranných pásem.

• Nařízení zvýšených hygienických a veterinárních opatření pro chovy v ochranných pásmech.

• Zákaz pohybu drůbeže, ptáků a dalších živočichů z ochranných pásem.

• Zákaz vstupu nepovolaných osob do ohnisek nákazy a ochranných pásem.

Cílem těchto opatření je zastavit šíření nákaz a ochránit okolní chovy před infekcemi. Opatření jsou uvolňována až po potvrzení likvidace ohniska nákazy a splnění veterinárních podmínek.

Ekonomické dopady

V případě vypuknutí ptáčí chřipky chovech drůbeže dochází k velkým ekonomickým ztrátám. Velkochovy musí utratit veškerou drůbež, aby zabránila dalšímu šíření nemoci. To představuje obrovské finanční ztráty pro chovatele. Kromě samotného utrácení drůbeže jsou další náklady spojené s dezinfekcí a sanací chovů.

Celkové škody mohou dosahovat stovek milionů korun při rozsáhlém výskytu. Například v roce 2007, kdy došlo k velkému výskytu ptačích chřipek, byly celkové škody v ČR vyčísleny na více než 350 milionů korun. Jen samotné utracení drůbeže představovalo ztrátu přes 100 milionů korun.

Výskyt ptáčí chřipky tedy představuje obrovské riziko pro české chovatele drůbeže a může mít velký negativní dopad na ekonomiku daného odvětví. Důležité je proto porušení přísných hygienických a bezpečnostních opatření, aby se přenos nemoci předcházel.

Potenciál dalšího šíření

V porovnání s jinými evropskými zeměmi zatím v České republice nedošlo k masivnímu rozšíření ptačích chřipek. Nicméně situace se může rychle změnit, pokud nebudou přijata dostatečná preventivní opatření.

Klíčovým faktorem je domácí chov drůbeže. Pokud se nákaza dostane do velkochovů, může se rychle rozšířit mezi zvířata. Riziko představují i ​​volně žijící ptáci, kteří mohou přenášet virus na velkou vzdálenost.

Ptačí chřipka se již objevila v okolních zemích, jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko nebo Německo. Tam došlo k masivnímu utrácení drůbeže v ohniscích nákazy. Pokud by došlo k podobnému scénáři v Česku, mohlo by to mít zásadní ekonomické dopady na chovatele i spotřebitele.

Je proto důležité situaci pečlivě sledovat, rychle identifikovat potenciální ohniska nákazy a zavést přísná bezpečnostní opatření. Jen tak lze zabránit nekontrolovanému šíření viru a chránit jak zdraví lidí, tak i hospodářská zvířata. Klíčová je spolupráce úřadů, chovatelů i veřejnosti při včasném oznamování podezření na výskyt nákazy. Jen společným úsilím lze účinně čelit hrozbě ptačích chřipek.

Závěrem

Ptačí chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění ptáků, které může v ojedinělých případech přeskočit i na člověka. I když v současnosti neprobíhá v České republice žádná větší epidemie, je důležité mít se stále na pozoru.

Hlavním zdrojem nákazy jsou volně žijící ptáci, zejména vodní ptáci jako kachny nebo labutě. Virus se pak může snadno šířit mezi domácí drůbeží na farmách. Člověk se nakazí většinou přímým kontaktem s infikovanými ptáky.

I když pro většinu lidí nepředstavuje ptačí chřipka velké nebezpečí, měli bychom dbát opatrnosti při kontaktu s drůbeží a volně žijícími ptáky. Zejména při nálezu uhynulých ptáků v přírodě je nutné kontaktovat příslušné úřady. Také je důležité dodržovat základní hygienu, jako časté mytí rukou.

V případě podezření na propuknutí nákazy u drůbeže je potřeba okamžitě informovat veterinární správu. Pak můžete přijmout potřebná opatření k zastavení dalšího šíření viru, jako je utracení nakažených zvířat a zamezení kontaktu s dalšími chovy. I když se tedy v současnosti situace jeví být pod kontrolou, je důležité zůstat ostražití. Pouze včasným odhalením ohnisek nákazy lze omezit rozšíření ptačích chřipek.

Aktuální informace o ptačí chřipce naleznete na stránkách SVSCR